Milá Kristýnko,
přeji Ti ke dni dětí jen a jen to nejlepší! Chci Ti říct, že se mi po Tobě hodně stýská a že bych Tě rád viděl... Taky se mi o Tobě zdává. Naposledy se mi zdálo, že jsem Tě někde vyhledal a ty ses nejprve tvářila chladně, ale pak jsi najednou ožila a přiběhla jsi ke mně a přitulila ses, protože sis vzpomněla, že ti to maminka vlastně dovolila...
Prohlížel jsem si články, které jsou rozepsané a které jsem ti tu nestihl dopsat a tedy vyvěsit. Z loňského roku v červnu je rozepsaný dlouhý článek "Indiáni a dinosauři", letos zase v lednu "Babylónští draci", tak se na to brzy zaměřím, abych ti ta odborná psaní dopsal, dokud tě to ještě více zajímá. I když věřím, že tě to zajímat bude vždy a vědecký duch tě nikdy neopustí, nemám pravdu? Taky se chystám, že napíšu nějaké "vědecky" zaměřené články na svém blogu, a to už brzy. Chci to stihnout, dokud mám ještě poměrně nějaký volný čas, později to bude bývat horší a horší. Ale neboj, na tebe se čas vždycky najdu, i kdybych měl volného času hodně maličko.
Kdysi jsem ti slíbil, že se brzy budeme vídat často a chci ti to tady připomenout, že tomu věřím, že by to přece Bůh tak nemohl nechat, aby ses trápila, že se vůbec nevidíme. Neboj se tedy a věř, že se to změní, třeba už brzy. Bůh mě už tolikrát rychle a mile překvapil, že bych se tomu ani nedivil. Taky prosím nezapomínej, že Tě mám moc rád a že na Tebe nepřestávám myslet, i když Tě nevidím.
Tvůj táta
