Přeji Ti veselé Velikonce a taky krásné jaro! I když ty letošní velikonoční svátky jsou tak moc na sněhu. V noci ze soboty na neděli jsem měl něco jako sen: Uviděl jsem sněhuláka a s kloboukem na hlavě. Nezdálo se mi, že by se ta předpověď měla vyplnit, aby napadl sníh a přitom ho bylo tolik, že by se stavěli sněhuláci. Avšak před pátkem jsem měl taky podobný sen, který se taky taky hned to ráno vyplnil, kdy jsem ve snu uviděl zasněžený vrcholek hory. Ráno pak skutečně sněžilo, vrcholky hor pak skutečně sněhem zbělely. A nyní v něděli se má přepověď zase přesně vyplnila! Nejenže lidé stavěli o Velikonocích sněhuláky, dokonce jsem je viděl stavět i iglú!
Kristýnko, často teď na Tebe myslívám a připomínám si Tě a stýská se mi. Nedávno, před několika dny, se mi zdál o Tobě sen. Byl jsem v nějakém bytě a náhle jsem zjistil, že v něm zvoní Tvá máma. Uvědomil jsem si a tak zjistil, že ten neznámý byt patří jí. Neotevřel jsem však dveře, měl jsem rozdělanou nějakou práci. Řekl jsem si, že když tu práci dokončím, tak to nikomu neublíží, ba právě naopak. Najednou jsi v tom snu v místnosti byla i Ty. Stála jsi uprostřed pokoje. Přistoupil jsem k Tobě a přivinul si Tě na hruď. Byla jsi totiž hodně roztřesená, chtěl jsem Tě uklidnit. Ty ses pak náhle vylekala a strachy ode mne odtáhla. Za dveřmi totiž stále zvonil zvonek. Kolem Tebe stály Tvé kamarádky, asi šest jich bylo, všechny vysoké jako Ty. Měla jsi úplně bílé vlasy, nakrátko ostříhané. V obličeji záškuby, jakobys byla nemocná. Znovu jsem si Tě přivinul na hruď, objal Tě a uklidňoval slovy, že se máma nic nedozví, ať se nebojíš. Tvé kamarádky nás obstoupily a zdálo se, že s Tebou soucítí. Ty ses už více uklidnila, ale zdaleka ne úplně. Pak sen náhle skončil a já se probudil. Musel jsem pak na Tebe přes den pořád myslet. A modlil jsem se za Tebe.
Když se Ti tak líbí beyblade, že sis o to řekla babičce a tetě Lence, rozhodl jsem se i já, že Ti tím zkusím udělat radost a jeden další koupím. Studoval jsem je a jeden vybraný se mi zdá být fakt dobrý. Různě jsem ho sháněl, dokonce jsem měl jeden v Česku objednaný, ale paní, co prodává po internetu, mi odepsala, že už je vyprodaný. Nakonec jsem se pokoušel ho koupit po celém světě. Objednal jsem beyblade pro Tebe až v jednom vzdáleném asijském městě, které je na obrázku, takže již letecky putuje za mnou a pak poputuje dále za Tebou.
Kristýnko, chtěl jsem Ti dát vědět, že se přestěhuji brzy do Prahy, ať to víš. Neboj se, nikdy se Ti neztratím a vždy Ti budu nablízku, zvlášť když mi zavoláš a budeš cokoliv potřebovat. Taky můžeš najít mé telefonní číslo, když zalistuješ zpět na tomto svém blogu. Pracuji teď na zajímavých věcech a brzy začnu i vydělávat, myslím si, že hodně peněz. Chystám se, že bych Ti někdy koupil malinký byt v Praze. Nejprve bude byt můj a Ty budeš mít od něho klíče, tedy já ten byt koupím a budu ho platit, nebydlel bych v něm. Později, až budeš plnoletá, bych Ti byt daroval. Plnoletá budeš za 66 měsíců, počítám to. Chtěl bych, abys byla brzy samostatná, nezávislá a nebyla na nikoho odkázána. Taky chci, abys věděla, že u mne máš a budeš mít vždy domov, dveře máš u mne vždy vždy otevřené, svou postel a taky své místo u stolu mít budeš. Jedna postel a jedna židle u mne bude vždy jen Tvá. A do Tvé skříně uložím Tvé věci. Nejen plyšáky a knihy, ale i poklady, na které jsi možná už dávno zapomněla. Až se ke mně jednou znovu vrátíš (a možná to bude mnohem dřív, než si dokážeš představit), bude Ti možná připadat, že se vůbec nic nezměnilo. Bude to jako dřív. Možná už nebudeme hrát na schovávanou nebo cukr, káva, limonáda, čaj... ani ne polštářkovou bitvu, ale jistě najdeme něco společného, co nás bude bavit. Ale Ty si budeš spíš chtít povídat, abychom to vše, co jsme zameškali, dohnali, ne? Kristýnko, Bůh to tak v životech lidí dělá, že když o něco přijdou nebo něco či někoho ztratí a není to jejich vina, když pak i tím trpí, tak jim to pak Bůh, který je spravedlivý, vícenásobně nahradí a utěší je. Věřím tomu, že to tak bude i s námi dvěma.
Taky jsem přemýšlel, že Ti časem zřídím dětský bankovní účet, aby sis mohla kartou z bankomatu vybírat kapesné a kupovat si, co potřebuješ. Jistě Ti budu moct kupovat v budoucnu i komunikační nástroje, jako telefon, počítač, tablet atd., abychom mohli zůstávat stále ve spojení. Když pak budu mámě posílat pro Tebe více peněz, snad se na mne přestane zlobit. Já se snažím, chci pro Tebe to nejlepší, jí škodit nechci, naopak ona může jednou potřebovat i mou pomoc. Jenže to všechno ona teď nechápe, nevidí a myslí si, že vše v životech lidí chodí tak, jak si to sami naplánují a představují. Jenže skutečnost a plány se téměř nikdy nestřetnou, maximálně se protnou v několika málo bodech. Nereálné očekávání předchází každé zklamání.
Kristýnko, abys na mne nezapomínala, vyvěsím Ti tady svou fotografii, kterou jsem pořídil webovou kamerou. Je zachycená asi před třemi lety, aby to nebyl pro Tebe takový skok, jako třeba pro mne, když Tě vidím po delší době, po několika měsících totiž vypadáš vždy starší a jinak. A někdy později tu přidám nějakou aktuální fotku, jo?
Měj se moc hezky, beruško a buď dobré mysli, máš toho mnoho dobrého před sebou! Myslím na Tebe!
Tvůj táta
