Milá Kristýnko,
přeji Ti k Tvému svátku vše opravdu to nejlepší, aby se Ti na světě dobře dýchalo a byla jsi spokojená a šťastná, plná života a zdraví!
Zkusil jsem, jestli ještě tento blog psaní pro Tebe existuje a funguje. Hodně teď na Tebe myslím. Už delsí dobu přemýšlím, že bych zkusil pěšky dojít za Tebou do Kopřivnice, kdybys tam právě byla a domluvili bychom se. Tedy jak víš, nemohu se nadlouho a daleko hnout z místa, kvůli mému zvěřinci, ale když bych vzal pejsky s sebou, tak to by stálo za pokus, dojít přes hřebeny do Veřovic na vlak a pak se potkat třeba ve Štramberku?
Na tomto blogu mám jedno nezveřejněné dlouhé psaní, z vědeckého světa, které jsem Ti slíbil, ale nechtěl bych to vystavit a nechat volně přístupné. Jsou tam totiž zajímavé závěry, které by byly i na knihu. Odedávna se totiž lidé například snaží vysvětlit záhadu obřích obrazců na planině Nazca v Peru. Myslím si, že znám smysl a důvod jejich existence a existují pro to přímé důkazy. Avšak lidské předsudky působí často zaslepenost a pak není možné očima vidět jednoduché pravdy. Mohl bych Ti ten článek vytisknout nebo poslat mailem. Vůbec bych se nezlobil, kdyby ses o tom rozhodla napsat knihu. Třeba by Tě proslavila nebo vydělala peníze. Já sám nevím, zda bych si na to psaní našel čas a obyčeným článkem v odborném časopisu bych to nechtěl nechat odbýt. Když už, tak už. No tak jsem se tu zasnil... :-)
Snad se brzy uvidíme nebo uslyšíme. Zatím se měj moc hezky!
Táta
Žádné komentáře:
Okomentovat